Obecně lze říct, že každé 4. – 7. dítě má školní obtíže
Publikováno 14.01.2016 v 22:17 v kategorii Specifické poruchy učení, přečteno: 158x
F81 specifické vývojové poruchy školních dovedností
F81.0 specifické poruchy čtení
F81.1 specifické poruchy psaní
F81.2 specifické poruchy počítání
F81.3 smíšená porucha školních dovedností
F81.8 jiné vývojové poruchy školních dovedností
F81.9 vývojové poruchy školních dovedností nespecifikované
Diagnostiku provádějí odborníci z pedagogicko-psychologické poradny a odborníci ve zdravotnictví (psychologové, neurologové, psychiatři, speciální pedagogové aj.) Lékaři vycházejí z klasifikace MKN 10.
Mezi nejčastěji se vyskytující specifické poruchy učení patří dyslexie. Jedná se o poruchu schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítěte není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena. Tyto děti mají potom problémy i např. při přijímacích testech na střední školy, kde se vyžaduje práce s textem. Při dřívějších výzkumech (např. Hinshelwood, 1917) se předpokládalo, že obtíže při učení čtení u dyslektických dětí jsou způsobovány poruchami vidění nebo nedostatečně vyvinutým zrakem. Obtíže se zvládnutím čtení má v začátcích školní docházky poměrně velká skupina dětí, ne ve všech případech se zde ale jedná o specifickou poruchu učení.
Dyslexie - 11,7%, Dysortografie - 2%, Dysgrafie - 3,5%, Dyskalkulie - 1 - 2%.
Zdroj:
- Selikowitz, M.: Dyslexie a jiné poruchy učení. Grada, Praha 2000
- Zelinková, O.: Poruchy učení. Portál, 2003, ISBN 80-7178-800-7
- Vzdělávání dětí s poruchami učení na 1.stupni ZŠ.Nakladatelství RAABE, Praha, 2009. ISSN 1804-0179
Komentáře
Celkem 1 komentář
HAnka 16.01.2016 v 09:54 Já mám ADD.